TŘI SESTRY

Inspirací pro pěstování tří sester nám byl níže uvedený postup severoamerických indiánů, jen jsme semínka nevkládali do hromádek, ale „hnízd“ v mulči.

Trocha historie

Základem jídelníčku severoamerických indiánů byly tři posvátné plodiny označované v mytologii Čerokýzů jako „Tři sestry“: kukuřice, fazole a tykve (dýně). Kombinací těchto plodin si indiáni zajistili základní zdroj kalorií včetně nezbytných minerálů a vitamínů prakticky na celý rok. Kukuřice je ideálním základem lidské stravy. Chybí ji ovšem dvě nezbytné aminokyseliny – lysin a tryptofan, a dále vitamin B2 a niacin. Tyto látky se nacházejí ve fazolích. Tykve jsou zase výtečným zdrojem vitaminu A a z jejich semen lze získat kvalitní rostlinný tuk, který kukuřice ani fazole nemají.

Výhody této soběstačné polykultury

Fazole pomocí bakterií žijících na jejich kořenech poutají do půdy vzdušný dusík, čímž „hnojí“ sebe, kukuřici i dýně. Tykve se plazí v nejspodnějším patře, stíní půdu, udržují ji vlhkou a brání v růstu plevelům. Některé zdroje uvádějí, že jistou roli v potlačování plevelů sehrává i alelopatický účinek tykví. Kukuřice vytváří oporu pro pnoucí fazole a svými kořeny vylučuje do půdy cukry, které představují ideální výživu pro dusík fixující bakterie žijící v kořenových hlízkách fazolí. Tato kombinace rostlin využívá totiž hned tři různé polohy pro zachycení solární energie: přízemní (tykve, dýně), pnoucí (fazole) a vysokou (kukuřice).

Jak na to

Parcela má obvykle čtvercový tvar a je na severní straně osázena slunečnicemi a z východní, jižní a západní strany ji obepínají dlouhé úponky dýní a jiných tykvovitých rostlin. Vnitřek každé parcely je osázen čtyřmi řádky kukuřice a třemi řádky červeně kvetoucích fazolí. Řádky kukuřice a fazolí se navzájem střídají. Při pečlivější prohlídce s překvapením zjistíte, že každý druh plodiny vyrůstá vždy v několika exemplářích z kopečku hlíny. Ty jsou systematicky navrstveny do řádků po celé ploše parcely – viz obr. 1.

 

Obr. 1: C (dvě bílá kolečka) -kukuřice, B (šedý ovál)-fazole, SQ (šedé kolečka)-tykve, malá kolečka v horní řadě-slunečnice.

Jako první sázejí indiáni na jaře po posledních mrazících slunečnice. V okamžiku, kdy se objeví a plně vyvinou listy angreštu, následuje kukuřice současně s fazolemi. Kukuřice se sází do kopečků hlíny, jejichž středy jsou od sebe vzdáleny 1,2 m. Každý kopeček je vysoký asi 10 cm se základnou o rozměrech přibližně 45 cm. Směrem nahoru se zužuje a vrchol je tvořen miniaturní náhorní plošinkou širokou 25 cm. Na tuto plošinku se vysadí osm semen kukuřice – viz obr. 2. Pěstování kukuřice takto ve svazcích má rostlinám zajistit lepší odolnost vůči větru a prudkému jarnímu dešti.

Obr. 2

Kopečky na pěstování fazolí jsou řazeny mezi řádky kukuřice – viz obr. 1. Kopečky na fazole jsou rovněž vysoké asi 10 cm a mají oválovitý tvar o šířce 17 cm a délce 35 cm. Fazole se sázejí na jižní svah kopečku po třech kusech do jeho pravé a levé časti – viz obr. 3. Fazole sázejí tradičně dva Hidatsové. První dělá jamky pro fazole a to tak, že do jižní strany kopečku zaboří palec a první dva prsty obou svých rukou, čímž vytvoří celkem šest otvorů. Za ním jde druhý Hidatsa a do každé jamky vloží po jedné fazoli.

Obr. 3

Kopečky pro tykve mají u země asi 37 cm a jejich středy od sebe byly vzdáleny 1,2 m. Předpěstované sazenice tykví o velikosti 10 cm se sázejí asi dva týdny po zasazení kukuřice. Do jednoho kopečku přijdou čtyři sazenice rozdělené do dvou skupin vzdálených od sebe 30 cm – viz obr. 4.

Obr. 4
zdroj:    www.potravinovezahrady.cz